Končím.

Definitivně jsem se po minulém týdnu rozhodla. Končím. V téhle rodině.

Je to vlastně moje chyba. Nejdřív jsem ze sebe služku nechala dělat a pak jsem se jí nakonec stala. Pořád jsem se přesvědčovala, že za to dostávam zaplaceno, ale ono po 4 měsících v Anglii si uvědomíte, že 400 liber za měsíc je pro tu rodinu nic. 
Poučila jsem se. Vím, že do rodiny, kde je matka doma a nepracuje už nepůjdu. Vážně s Larou poslední měsíc už nevycházím. A to, co mi udělala všechno tenhle týden mě akorát utvrdilo v tom, že se sebou zametat nenechám. Never more!

Probrala jsem to se spousty Au Pairek a všechny do mě hustily, ať si najdu jinou rodinu, že to jde i líp. Jenže já jsem to pořád bojkotovala, protože jsem těmhle vlastně vděčná, že mě dostaly z té předchozí rodiny. Možná jsem byla vděčná, až moc. 

Abych vás uvedla do obrazu. S myšlenkou o tom, že skočim si pohrávam celej měsíc. Nejdřív to začalo tak, že tu budu do března a pak si najdu normální práci. Jenže ještě si v té angličtině nevěřím natolik, abych běhala po pohovorech. Teď se všechno změnilo a já doufám, že už v lednu budu jinde.

Začalo to v neděli, kdy mi moje milá host mom vyčetla, že neni dostatečně uklizená kuchyň. V NEDĚLI! (Kuchyň uklízim každé pondělí, tak čim to asi bude, že je v ní bordel?!) Navíc jsem kuchyň jen tak narychlo uklidila v pátek, ale to by moje milovaná host mom nesměla vařit a nenechat po sobě všude bordel. Svedla to na mě mimochodem, já jsem prý vařila. Aha .. Tak jsem si jí nevšímala a odjela jsem do Camdenu na trhy. Naštvaná. Strašně.
V úterý mi dala vyžehlit 50 triček. Začala si totiž nějakej po*ranej business s potisky na trička a JÁ ty trička žehlila. Neměla jsem ani sílů pípnout. Chyba.

Ve středu mi oznámila, že kamarádka, co má za tři týdny přijet tu spát může dvě noci, ale nemůže tu být přes den. Když jsem se na všem v srpnu domlouvaly, byla nadšená, že mi někdo přijele a vše dovolila. Koupili jsme si s Meshi lístky na koncert, ona si koupila letenku a teď se Lara rozhodla, že mě prostě zničí. Naprosto vytočená jsem nám s Meshi zabookovala hotel. Takže ano, žiju v Anglii, ve městečku a dvě noci budu spát ve vedlejším městečku a dojíždět sem pracovat. Super, ne? Vydělávam totiž miliony týdně!

A tečka na závěr! Jelikož jsem celý týden byla zavřená doma, strašně jsem se těšila na čtvrteční odpoledne, až pojedu s Markét na kafe do Harrow. Ve čtvrtek ráno přišla Lara do kuchyně a ptá se: "Mohla bys být dneska odpoledne ve svým volnu doma?" Zarazila jsem se a odpověděla jí něco ve stylu, že už na odpoledne plány mám a že se to dneska fakt nehodí. Na což mi přilítla odpověď - Sorry, but you have to. (Promiň, ale musíš.) V češtině to to slovo promiň hezky sráží, ale nenechte se zmást. Bylo to prostě to hnusný arogantní sorry. Otočila se a odešla. V životě jsem nebyla na ní víc naštvaná. V tu chvíli jsem se rozhodla, že jdu. Jen jsem nevěděla kam.

Celý den jsem nad tím přemýšlala a řekla si, že to tu nějak zvládnu. A nakonec mě přes víkend holky přemluvily, ať jdu pryč. A tak jsem dneska odeslala dva životopisy dvou rodinám v Londýně. Za lepší peníze, míň práce. Třeba na mě někde ta pravá rodina teprve čeká ..

15 komentářů :

  1. To jsi udělala dobře! Ty angličanky jsou někdy úplně šílený...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šílený někdy není dostačující slovo! :D

      Vymazat
  2. Nemohla si urobit lepsie. Ja som tiez v Uk, kusok od Londyna, mam sice dobru rodinu ale zakazdym ked mam pocit ze vsetko je vzdy ma dakou blbostou prekvapia a vytocena som dalsie tri dni. Naposledy mi chceli zabrdat do mojho volneho casu ze si nepraju aby som bola nedelu v noci vonku ked pondelok robim. Tak som um velmi rychlo vysvetlila ze takto to nepojde.
    Hlavne zo seba nenechaj robit otroka ani debila. Za ziadnu cenu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já sem právě ty malé blbosti do teď přehlížela a ignorovala. Nikdo není dokonalý. Ale po tomhle týdnu už na to nemam sílu.
      A teda to s tou nedělí si mě dostala! To jsem nejčastěji venku :D

      Vymazat
  3. Páni, já vůbec nevěděla, že je to až takové... no budu držet palce aby ta třetí rodinka už vyšla. Do třetice všeho dobrého ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, doufám .. vlastně si nic víc ani nepřeju.

      Vymazat
  4. No to snad ne.... Dovoluje si k tobě až moc si myslim... :( To zvládneš, snad se ti ozve konečně nějaká fajn rodinka a bude to super :) Vůbec se ti nedivim, že po tomhle jsi se rozhodla odejít.

    OdpovědětVymazat
  5. Ta ženská není normální podle toho co píšeš tak tě bere fakt jen jako služku. Ještě když Ti něco slíbí a nakonec je to všechno jinak. Taky bych šla pyč :/.

    OdpovědětVymazat
  6. Do teď jsem tvůj život nesledovala, vím je, že jsi v UK jako au pair a tenhle post je šílenej. Přeju ti, aby sis našla normální rodinu !!! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tu šílený. Jediný, co mě tu drží, abych se nesebrala a neodešla ihned jsou děti a host dad. Ona je šílená.

      Vymazat
  7. Ach! Je mi Ťa veľmi ľúto, toto je už naozaj hrozné, čo si niektorí ľudia dovolia k iným ľuďom(aj keď len zamestnancom)! Pevne verím, že si konečne nájdeš rodinu, v ktorej sa budeš cítiť dobre a nebudú Ťa využívať. :))

    OdpovědětVymazat
  8. Doufám, že najdeš suprovou rodinu která ti tohle vykompenzuje a jsem ráda, že ses rozhodla odejít, tohle zacházení a chování je fakt síla.

    OdpovědětVymazat


Moc vám děkuji za všechny milé komentáře! Vážím si jich :)

Na komentáře odpovídám zde na blogu.