Konec.

Ozvalo se mi spousta lidí, kteří chtějí nový článek. Problém je ten, že na něj vůbec nemám náladu nebo čas.
Ti co čtou můj blog pravidelně ví, že 11. června jedu na pár dní domů. Po tomto víkendu se všechno, ale změnilo a zpáteční letenku už nepoužiju.

A opět, ti co čtou můj blog pravidelně ví, že jsem s Larou měla neskutečný problémy zhruba po 3 měsících, co jsem tady byla. Její náladovost a lenost nezná konce. A tak jsem se po tomhle víkendu rozhodla, že mám taky nějakou hrdost a nebudu se sebou nechat zametat už.

Tenhle víkend byl u nás v Británii prodloužený, jelikož jsme v pondělí měli nějaký státní svátek. Chtěla jsem tenhle víkend strávit se zpívající kamarádkou na letišti, protože mělo přiletět spousta kapel a zpěváků z velkého víkendu v Glasgow. A taky jsem ho strávila.
Už v sobotu ráno mě probudil křik, protože Loly ponožky byly v Sienny šuplíku a obráceně. Musím upozornit, že to byl jeden pár ponožek. Katastrofa. Ignorovala jsem to, šla do koupelny a ona mě prakticky přes dveře koupelny seřvala, že takhle to jako dál nejde. Fajn no. Odešla jsem z domu a vrátila se kolem 6 hodiny večer.
Měla tu velkou večeři s kamarády, takže byla naštvaná, že jsem nešla ven a zůstávám doma. Nakonec se mi omluvila za to ráno.

V neděli ráno se opakovalo sobotní ráno. Odjela jsem na letiště kolem 10 hodiny ráno a přijela až ve dvě hodiny v noci, abych se s nikym nemusela potkat. Děcka spaly u babičky, díky bohu. Hned co jsem otevřela dveře do baráku začal houkat alarm. Asi nepočítali, že bych domů vůbec dorazila. Okay.
V pondělí ráno sem se sebrala už v 8 hodin a šla jsem pryč z baráku, abych je nemusela potkat. Ona mi dala volno celej den, takže vlastně žádnej problém.
Domů jsem přišla zase kolem 8. Steve mě pozdravil, ona se na mě ani nepodívala. Okay.
Odešla jsem nahoru do svého pokoje a brečela pořád. Chtěla jsem tak strašně pryč. A komplikovaná rodinná situace mi to jen usnadnila.

A tak jedu 11. června pryč a zpět se už nevracím. Novou au pairku zatím nemají, Lara se snaží a je hodnější než kdy jindy. Dokonce dnes zamnou i přišla a řekla mi, že je smutná, že odcházím. Škoda, že si si to neuvědomila dřív.

S blogem rozhodně končit nebudu, protože samam nevím co se semnou bude v následujících dnech dít. Nevím jestli zůstanu v Čechách, najdu jinou rodinu v Londýně nebo odjedu do Ameriky dřív. Netuším vůbec nic. A je to strašně depresivní.


10 komentářů :

  1. AŤ to dopadne jakkoliv ty to zvládneš!

    OdpovědětVymazat
  2. možná aji děláš dobře :) doma se vyrelaxuješ a však kdykoliv si můžeš najít novou rodinu a vrátit se do Británie :) nebo ne?

    OdpovědětVymazat
  3. Taky myslím, že děláš dobře. A držím palce, ať se stane to, co by sis přála! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Vím jaké to je když nevíš co bude.. :/ Dobře si udělala, gl!

    OdpovědětVymazat
  5. To je smutné :( Na tvém místě bych odešla už mnohem dříve, obdivuji tě, že jsi to zvládla tak dlouho! :)
    Měj se krásně, Markétko ;) a přeji ti hodně štěstí do budoucna :)

    OdpovědětVymazat
  6. Oh! To mi nemůžeš udělat. Jsi jediná au pairka, která píše blog, dá se říct, pravidelně :D. A já jsem vždycky tak šťastná, že si přidala nový článek. No, a když nebudeš už au pair, tak nebudu moc číst jak to vypadá jak se tam máš a co děláš. :(

    P.S asi bych neměla nervy jako ty a asi bych Laru už dávno praštila do obličeje!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím! Ty články mi budou chybět! :(
      Ale na druhou stranu, Marky, věřím, až se dostanež do Ameriky, najdeš si ideální familii a budeš se mít co nejfajnověji! Divím se, že jsi to s Larou podle tvých článků tak dlouho vydržela... Máš můj veliký obdiv. Hodně štěstí v budoucnu!

      Vymazat
  7. Držím palce, to zvládneš!! :) Nemám strach, že by si nevymyslela, co se svým životem dál, a pokud se tohle mělo v tvém životě odehrát, určitě to bylo z toho důvodu, že si pro tebe nachystal něco lepšího! :)
    Ljena

    OdpovědětVymazat
  8. Chce to zabojovat a nevzdávat, osud přinese za odměnu něco krásného.
    Podle pravidla "pevně držet, lehce pustit" odměna určitě dorazí! hlavně se nebát!

    OdpovědětVymazat
  9. Dej šanci Americe! Budeš se mít třeba dobře jen to zkus :) co v Čr..

    OdpovědětVymazat


Moc vám děkuji za všechny milé komentáře! Vážím si jich :)

Na komentáře odpovídám zde na blogu.