Veselé Vánoce

Přeji vám všem, abyste Vánoce prožili pohodově a hlavně s těmi, které máte rádi. Doufám, že má pro vás rok 2016 připraveno něco speciálního a že bude ještě lepší než rok 2015. Nikdy nevíte, co se může stát a tak si užívejte každou minutu!

Znovu v matching procesu aneb co se vlastně stalo

Někteří z vás si nevšimli, někteří z vás ano. A ti, kteří si všimli mne neuvěřitelně potěšili. Můj blog byl mimo jen tři dny a během těch tří dnů jsem dostala 6 zpráv na Facebooku a 2 zprávy na Twitteru s tím, co se děje. Rozhodla jsem se, že vám vše vysvětlím, protože i to sem patří. Každopádně vám strašně děkuju za podporu a sílu, kterou jste mi v minulých dnech dodávali!

Blogování je mou součástí už od 13 let. Během těch 11 let sem měla 3 blogy a 2 webové stránky o svých oblíbených interpretech. A vždy se mi povedlo vybudovat si věrnou bublinu čtenářů okolo sebe. Psaní mě baví a bavit bude. Sdílení mých zážitků s internetovými přáteli taky. Není to nic za co bych se měla stydět. Vždy mi bylo řečeno: "Dělej, co ti radost dělá!" A teď krátce k tomu, co se stalo.

Mám za sebou opravdu náročný měsíc. Hotel je plný vánočních večírků a máme všichni práce až nad hlavu. Byla jsem ráda, že mám match za sebou, a že jsme se na všech podmínkách shodli a byli domluvení. Abych byla naprosto upřímná, po první skypu mi host mom pořád opakovala, že by mne chtěli a já jelikož jsem neviděla jeden jediný problém (a chtěla jsem mít to hledání už za sebou, skypovat už mne moc nebavilo) jsem jí na to kývla bez toho, abych se sama sebe zeptala - chci?! A tak byla druhý skype a match. Trvala jsem na tom, že bych ráda viděla děti, ale i přes to, že jsme se domluvili na termín, kdy se sejdeme na FaceTimu jsem se nedočkala. A takhle to proběhlo dvakrát. Vždy jsem si ve svém !dost! nabitém diáři prací našla 5 minut na to abych jim napsala jak se mají. Bohužel oni tohle nikdy neudělali. Nepřikládala jsem tomu žádnou váhu, prostě toho mají taky moc. Jenže už podvědomě jsem se začala sama sebe ptát jestli jsem udělala dobře.

V říjnu jsem brala směny navíc, měla jsem hodně nočních za sebou a špatně se stravovala. Zdraví mi to vrátilo i s úroky a já skončila na cca 4 hodiny v nemocnici s migrénou a zvracením. Proběhli testy, které vyšli dobře, dostala jsem léky na migrénu a šla jsem domů. Víckrát jsem se k tomu nevracela. Druhý den ráno jsem odletěla za svou ex-rodinou do Londýna a na vše zapomněla. Bohužel to byla moje chyba, do přihlášky v agentuře jsem to neuvedla, protože jsem tomu nepřikládala žádnou váhu.

V pondělí ráno jsem měla schůzku na ambasádě kvůli vízu. Všechno proběhlo strašně hladce a já se domů dostala už v 1 hodinu odpoledne. Bohužel jsem prošvihla schůzku u neurologa, ale jelikož bylo vše v pořádku, migréna se neopakovala a léky jsem nebrala, tak jsem šla rovnou domů a spát. (Byla jsem po dvou vánočních večírcích a jedné směně na hotelu a dost unavená.)
Odpoledne mne vzbudil telefon od CulturalCare s tím, že jsem v říjnu byla v nemocnici a že to nemám v přihlášce. Z toho co mi bylo vše řečeno jsem pochopila, že si rodina našla můj blog, přeložila a udělali ze mě depresivního magora s bůh ví jakou nemocí. Tím vše začalo, rodina mě odmítla.
Blog jsem před všemi schovala s vědomím, že mi nic dobrého nenosí. Ještě ten večer jsem toho litovala, protože semnou prožil celou Anglii a značnou část před ní a o pak.

Po té co odezněl prvotní šok a slzy jsem si řekla, že vše zlé je pro něco dobré. Mám vše zaplacené, vízum mi každým dnem dorazí domů a byla jsem natěšená na USA, ale vlastně si za to můžu sama, že se to stalo. Na druhou stranu jsem k nim podvědomě stejně moc nechtěla a těšila jsem se vyloženě jen na nový život v zahraničí. Poslední tři dny jsem uháněla svého zaneprázdněného neurologa, aby mi napsal papír, že mohu odcestovat do USA, protože mě CC zablokovalo a nechtěli mne dát zpět do matchingu bez lékařského potvrzení. A tak se mi dnes ráno podařilo pana doktora sehnat a on byl tak hodný, že mi ten papír napsal. Smál se mi do telefonu, že je neuvěřitelný, že mě nechtějí s bolestí hlavy pustit do USA. A tak jsem znovu v matching procesu a hledám tu pravou rodinu! Uvidíme, kde skončím, ale snad tentokrát s větším štěstím :)



iPhone Cases

V dnešním článku bych se s vámi ráda podělila o své obaly na iPhone 5s. Před odjezdem pomalu probíbám své věci a tak nacházím pořád něco nového co bych vám ráda ukázala. Po kliknutí na název obalu se dostanete na stránku, kde si obal můžete zakoupit.


1. Bonjour - tento obal jsem dostala dárkem, na mobilu vypadá moc hezky, ale není to zrovna můj typ, proto jsem ho měla jen 2 dny. E-bay, £0.99

2. Fialová mozaika - dárek od mé úžasné nejlepší kamarády. Je skvělý - Za prvé miluji fialovou, za druhé je mírně pogumovaný, takže se skvěle drží v ruce a za třetí je prostě boží! Vybrat si můžete ze spousty barev. Aliexpress, $1.32

3. I am not alway s bitch, just kidding go fuck yourself - Pro mě to bylo must have! Ve tmě svítí. Bohužel na telefonu nevypadá tak hezky a tak ho nenosím. Jsou tam i slušné nápisy :) Aliexpress, $2.88

4.  Srdíčko - Můj nejoblíbenější obal. Na telefonu vypadá elegantně. Aliexpress, $1.55

Blogger Tips #1 || Jak na HTML odkaz v komentáři

Chtěla bych svůj blog rozjet i trochu jiným směrem než jen cestování (i když to pořád bude velká část) a nějakou dobu jsem přemýšlela jakým. Beauty články strašně ráda čtu, komentuju, ale už mě nebaví psát. Takže tímto směrem se pravděpodobně nevydám. Nejsem zrovna typ holky, co by si nechávala fotit outfity, i když se na to hezky kouká. Navíc s blogy na tohle zaměření se roztrhl pytel.

A tak jsem se po dlouhém rozmýšlení rozhodla, že založím rubriku Blogger Tips. A jelikož nebudu psát nějaký zdlouhavý úvody k nové rubrice, hned bych se s vámi chtěla podělit o svůj první tip.

Poslední dobou hodně klikám v komentářích, až se proklikám na opravdu zajímavé blogy. Ale jak ty komentáře projíždím a čtu, docela často se setkávám taky s odkazem na blog, který tam prostě tak smutně leží a kliknout na něj nejde. Je to trochu k ničemu, minimum lidí si dá tu práci, aby odkaz zkopírovalo. A tak bych těm, kteří neví jak na to ráda ukázala jak se k takovému doopravdy klikacímu odkazu dopracovat. Je to strašně jednoduché.


Plány aneb co bych ráda v USA viděla

Jak někteří z vás už ví, 25. ledna odlétám na pár dní do New York City a 29. ledna se přesouvá můj život na minimálně rok do Washington DC. V dnešním článku bych se s vámi chtěla podělit kam bych se během toho prvního roku ráda podívala. Jelikož už teď plánuji prodloužit, mám to prozatím rozplánované následně: První rok východní pobřeží, druhý rok západní pobřeží.


1. New York City
Město snů. Už od 14 let si přeju se tam podívat. A je to první město, které v USA uvidím. Škoda, že budu zavřená 4 dny ve škole od rána do večera. Třetí den je sice odpolední výlet do NYC, ale to stihneme vidět jen to nejpodstatnější. A jelikož budu bydlet "jen" 4 hodiny autobusem, určitě plánuji minimálně 2-3 víkendy strávit v tomto městě a pořádně ho prozkoumat! Rozhodně jeden z víkendů bude prosincec 2016, protože vánoční New York si přece nemohu nechat ujít!


2. Florida - road trip
První USA roadtrip bych měla naplánovaný už na začátek června. Z Washington DC bych letěla do Maimi, kam by přiletěla i má kamarádka z Bostonu. Půjčili bysme si auto a jeli po pobřeží na dva dny do Orlanda, kde bych chtěla navštívit Universal Studios - rozděleno do několika parků - za mě určitě Islands of Adventure a Universal Studios Florida. Následně do Tampy a Fort Meyers na jeden den a k večeru zamířit do Key West, což jsou úžasné ostrovy v mexickém zálivu, kde bychom strávili pátek - neděli. Co mi přijde naprosto neuvěřitelné je takzvaná "ocean highway" a je to dálnice vedoucí mezi jednotlivými ostrovy. Zakončili bysme to opět v Miami a odtud zpět domů. Road trip je zatím v plánu a pořád něco upravujeme, aby se tam toho vešlo co nejvíce, ale zároveň jsme také jen neseděli v autě celých 5 dní. 


3. Hawaii
Zatím jsem nezjišťovala ceny ani jiné podrobnosti, ale přibližně v říjnu bych se ráda podívala na týden na Havajské ostrovy. Chtěla bych to pojmout formou aktivní dovolené a vidět sopky, podmořský život, zkusit si surfování a taky se chvilku válet se na krásných plážích.

Au Pair Diary || Balíček

Hey, hou - jsem zpět. S články se roztrhl pytel, co? Po mé skoro roční neaktivitě mě začalo blogování zase bavit. Včera mi přišel od Cultural Care balíček s potřebnými dokumenty jako rozvrh na první 4 dny ve škole v New Yorku, kartička s pojištěním, informace s tím, co je potřeba ještě zařídit a podklady k daním a škole, kde budu muset za rok splnit 6 kreditů.



Také mi přišla úžasně obrovská mapa Ameriky, kterou si plánuju nalepit na zeď v mém americkém pokoji. Asi jsem blázen, ale objednala jsem si pár věcí od Zoelly, které bych si ráda vzala s sebou, protože .. mají roztomilá balení. Snad to bude i tak kvalitní.
Každopádně jsem dnes zaplatila poplatek za vízum, zapsala se na schůzku na ambasádě (14.12. v 8:30) a zúčastnila se předodletového semináře.
Už mi chybí jen výpis z trestního rejstříku, nechat doktorku vyplnit nějaké papíry, nechat si vystavit mezinárodní řidičák a mohu odletět. Zbývá 54 dní do odletu!
Trošku mi mrzí, že jsem zatím nenašla žádného odletového parťáka. Snad někdo bude mít stejný let jako já a nebudu trávit x hodin v letadle sama.

1. advent || New In

Vánoční přípravy jsou tu! Já už mám aktivně vše nazdobeno. Letos jsem si na okno koupila světýlkový závěs za 399 Kč v KIKA. Má 3 metry a na okně vypadá krásně jak zvenku, tak zevnitř! Posuďte sami.


Také jsem se byla podívat u nás v obchodním centru, pochytat nějakou menší vánoční inspiraci. Neříkám, že letos ruším Vánoce, ale tak nějak jsem kolem sebe už rozhlásila, že dárky se nekonají. Amerika mě vyšla na vše co jsem měla a to jenom proto, že jsem si ještě před odletem potřebovala koupit notebook a nevyhrálo nic jiného než MacBook Pro. Tím jsem úspěšně vyluxovala svůj účet do poslední koruny. Každopádně moje sada je kompletní a mám vše propojené (vlastním iPhone i iPad) a je to strašně fajn. V NanuNana jsem narazila na boží sovičkový ubrousky za 60 Kč, které jsem také nechat nemohla. 


Bylo mi konečně naučeno se snapchatem. Zase pozdě. Předpokládám, že to moc lidí už nepoužívá. Ale kdyby se tu přece jen někdo našel a chtěl být v obraze, můžete si mne najít a přidat. Snapy z USA budou zase o něco zábavnější!


Do odletu mi zbývá 57 dní a já se strašně těším. Pomalu v hlavě plánuji koho pozvu na svojí menší rozlučkovou oslavu a co si budu balit s sebou. Novou kosmetiku a oblečení už nenakupuji, protože je mi jasné, že vezmu útokem Sephoru hned po první USA výplatě. Jako první bych si tam chtěla koupit paletku od Urban Decay, Naked 3. Proč nenechat hned z první výplaty 50 dolarů za kosmetiku. 

Přeji vám krásný a klidný prosinec a ať vám vše vychází podle vašich představ! Klidně se v komentářích pochlubte čím plánujete obdarovat své nejbližší. Já mam pro mamku zatím jen knížku od jejího oblíbeného autora. S kamarády jsem domluvená, že zajdeme na večeři a strávíme čas spolu, protože já svůj prosinec strávím v práci a na brigádě. Mám před sebou jen 2 volné dny, pak už budou Vánoce!

Mějte se krásně,
Marky

#2 || MATCH!

A je to tady. S radostí bych vám všem chtěla oznámit, že jsem našla rodinku a 25. ledna odlétám směr New York City, kde strávím pár dní a 29. ledna se přesunu k rodince hned kousíček od Washington DC.

E-mail od Cultural Care
Rodina se zdá být opravdu fajn. Mám z nich skvělý pocit, jsem v kontaktu s jejich Au Pairkou, kterou budu střídat. Píšeme si každý den a tak nějak mně pomalu připravuje na to jaké to tam bude. Je u nich druhým rokem, takže doufám a jsem tak nějak přesvědčená, že žádný problémy nebudou.

Mají 3 děti - Holku (12) a osmiletá dvojčata, holku a kluka. Děcka chodí do školy, ráno je odváží rodiče, takže můj pracovní den bude začínat až ve dvě hodiny odpoledne. Uvařím večeři, děti přijedou ze školy, uděláme úkoly a pak je budu rozvážet po aktivitách. Toť moje náplň práce.

Pomalu se začínám zapojovovat do dění tam, protože vím, že bude snažší odjíždět a mít tam nějaké základy. Jsem v kontaktu s jednou češkou, která žije kousek a vše mi tam první víkend ukáže.

Nemůžu tomu uvěřit, mám natočenou svou reakci, tak z toho pak sestříhám video. Takže jo - je to tady lidi! 25. ledna OPĚT BALÍM KUFRY xx




Články budou častější, zábavnější a hodlám vás celým svých USA dobrodružstvím protáhnout sebou!

Mějte se krásně,
Marky

             

Matching process || Skype Interview a otázky

Jelikož tím vším teď znovu procházím, chtěla bych se se všemi budoucími Au Pair podělit o otázky na které byste se měli při skype pohovoru zeptat. Můžete to brát jako inspiraci třeba.

Au Pair - Skype Interview - Na co se zeptat

Děti, děti, děti, děti! Nic není při první rozhovoru s potencionální rodinou důležitějšího než otázky ohledně dětí a chodu domácnosti. Na auto, internet, dovolenou přijde řada třeba příště.

  1. Tell me please about kids personalities and their hobbies
  2. Are the kids picky when it comes to food?
  3. Can you tell me more about your parenting style and discipling techniques?
  4. How did the children bound with other Au Pairs?
  5. Have you ever had a problem with your Au Pair? How did you handle it?
  6. Do you expect me to cook just for kids or for whole family?
  7. How does the area look like? Are there parks, libraries, .. ?
  8. What habits and hobbies your family have?
  9. Would you help me to find the right language course?
  10. How does Au Pair's room look like?

Když už se budete chtít zeptat na auto. Co to zkusit oklikou místo zbrklého "Is there a car I can use in my free time?" Co třeba .. I read in your profile that you expect me to drive kids to after school activities. Will you provide me a car for that? And would you be willing to borrow it to me in my free time if I ask in advance and pay for the gas? Řekla bych, že to zní mile a určitě na tom není nic špatného.

Rozhodně bych ale otázku ohledně auta nechala až na skype číslo 2. 

  1. There are 2 weeks of paid holiday. How much in advance do you need to know? Can I choose both weeks or you choose one week and I choose one week?
  2. Do you have something like family handbook I can read?
  3. How you could read in my profile I love baking (cooking). May I add some ingredients to shopping list sometimes so week can bake something with kids?

    Aby konverzace nevázla:
    1. Do you plan any vacations this year? Where and for how long?
    2. Where does your and your husbands parents live? Is it nearby?
    3. Have you ever had an Au Pair from Czech republic?
    Pokud máte nějaké doporučení na co se zeptat nezapomeňte to napsat do komentářů. Poradíte tím budoucím Au Pair kolegyním :)


                 

    Au Pair Diary #1 || U-S-A!

    A i já jdu s davem a mám za sebou první pokus o vlog. Je to vlastně shrnutí minulého článku jelikož je to stále aktuální. Inspirace a rady pro ty, kteří neví jestli odjet a nebo neví kde začít. Budu ráda za pozitivní nebo negativní odezvu. Zatím jsem plná energie a chci v natáčení pokračovat, abych měla nějaké vzpomínky z Ameriky. 



    A nezapomeňte mě odebírat na všech níže uvedených sociálních sítích, ať jste v obraze a nic vám neuteče. :)

                 

    Matching process

    Za posledních pár dní jsem byla v kontaktu s několika rodinami, ale ani z jedné jsem neměla dobrý pocit už po pár e-mailech. Těší mne, že je o mně zájem - nikdy jsem nebyla bez rodiny víc jak 5 hodin.

    Každopádně agenturu Cultural Care musím vychválit až do nebes, protože 5 minut po té co jsem odeslala e-mail s dotazem už mi zvonil telefon, aby mi vše vysvětlili. Slečna Marika je opravdu skvělá a se vším mi pomáhá.

    Skype se Chicagem dopadl dobře. Na léto by mne s sebou vzali na 2 měsíce do San Franciska, což je úžasná možnost a hned jak bysme se vrátili by na nás čekalo štěně. Miluji psy, takže další velké plus. Auto ve volném čase bych k dispozici neměla, ale kdo ho potřebuje v centru Chicaga.
    Kathrine byla skvělá.. Optimistická a šíleně sympatická. Probraly jsme základní věci od dětí až po lokalitu.
    Strašně mi vadí, že u Cultural Care můžete mít v profilu jen jednu rodinu a ostatní vás prostě nevidí. Zeptala jsem se na to Kat, jak by se postavila k tomu, kdybych jí poprosila, aby sme zůstali v kontaktu, ale z profilu si mě dali pryč, abysme viděli i další možnosti. Třeba narazí na někoho lepšího. Navíc jsem v programu teprve týden, takže mi pořád přijde, že o spoustu přicházím. Probírala jsem to i s paní z agentury, která mě pochopila, ale vysvětlila mi proč to tak je.
    Každopádně Kat z toho byla nadšená a pořád mi tvrdila, že je to chytré myšlení a že se jí to líbí. Stále si ale myslím, že nejsem pro rodinu ta pravá.

    Následně jsem měla v profilu dvě rodiny a ani u jedné jsem si nedokázala představit s nima žít. Začíná to být mírně frustrující a to jsem v programu teprve týden a dva dny.

    I když možná .. Přidala si mne do profilu rodina z Californie, kousek od San Franciska. Z jejich profilu jsem byla naprosto unešená a tak jsme na dnešní večer domluvili skype. S Jennifer jsem si skvěle rozumněla a ačkoliv byla trochu ve spěchu jsem si dobře popovídali, Můžu vám říct, že mám ten správný pocit. (Rada pro holky co jsou též v matchingu: Opravdu ho každá z vás pozná ač můžete být sebevíc přesvědčený, že ne :)) Napíšu jí e-mail ještě s pár otázkami než půjdu spát a uvidíme jak se to vyvrbí .. Každopádně budu hodně zklamaná jestli to nevyjde.

    Držte palce a mějte se krásně,
    Marky

    #1 || USA - Jak to všechno začalo

    Čas vám vše objasnit. Mývala jsem spousty čtenářů, bohužel už jsem rok a půl zpět z Londýna a život v Čechách prostě zajímavý ničím není. Posledních 5 měsíců bylo opravdu těžkých. Pomalu jsem zjišťovala, že tady nejsem šťastná a chybí mi cestování. Byla jsem teď na víkend v Londýně navštívit svou bývalou rodinku, ale to mě akorát utvrdilo v tom jak mi ten život jinde chybí. A tak mě to konečně dokopalo dokončit přihlášku do USA.

    Už týden je mi 22 let .. přeci v tom nejlepším věku nezkejsnu za hotelovou recepcí. Za posledních 5 měsíců jsem dostala dost podmětů k tomu se sebrat a odjet. A to co se stalo za poslední týden a půl mě jen utvrdilo v tom, že jsem se rozhodla správně. Žádná procházka růžovým sadem to nebyla a jsem ráda, že bude brzy konec. Zítra oficiálně podávám v práci výpověď. Neoficiálně už to za mě udělala kolegyně. Čímž jí musím velice poděkovat, protože to byl jeden z hlavních podmětů proč končím.

    A tak jsem obepsala všechny dostupné agentury - CoolAgent, Student Agency a Cultural Care a začala dělat průzkum, která z nich mi bude nejlépe vyhovovat. Neřeknu vám přesně proč, ale rozhodla jsem se pro Cultural Care. Je sice trošku dražší než ostatní, ale za kvalitu a profesionální přístup se platit musí. A musím říct, že jsem se rozhodla dobře, protože ten profesionální přístup tam rozhodně narozdíl od ostatních je. Do hodiny vám odepíšou na e-mail, poradí nebo vám rovnou zavolají.

    Přihlášku jsem dokončila během dvou dnů, pak mi jen obvolali reference a bylo to. Suma sumárum - do týdne od začátku vyplňování přihlášky jsem byla schválená agenturou. Do 6 hodin od schválení se mi ozvala první rodina.

    Washington DC
    Rodina bydlí kousíček od Washingtonu. Mají dvě děti, kluka 9 a holku 11 let. Hned v pátek ráno jsem jim psala, že se mi jejich profil líbí, ale bohužel se mi nikdo neozval. Trošku mi to štvalo, protože jakmile máte jednu rodinu v profilu u Cultural Care vás ostatní rodiny nevidí. A tak sem začala ztrácet pomalu zájem, protože mi přišlo, že mě připravujou o možnost hledat dál. Na dnešní dopoledne jsem měla naplánované je z profilu odstranit. A co se nestalo. Tradičně první věc co udělám, když otevřu oči je, že vezmu iPhone a zkontroluji e-mail. Bum! Napsali .. přihlásila jsem se do profilu a dokonce si mě i smazali z profilu, takže už bych zase měla být viditelná pro ostatní.
    Bohužel chtějí nástup prosinec/leden, tak jsem jim psala, že pokud u nich není problém s nástupem konec ledna/únor, tak mi můžou zavolat na skypu. Mam takové tušení, že to problém bude.
    Nic s tím nástupem neudělám, protože výpovědní lhůta končí posledního ledna. Budu si moci vybrat ještě nějakou dovolenou, ale na začátku ledna prostě neodletím, ani kdybych se postavila na hlavu.


    I když mám tušení, že to s touhle rodinkou nevyjde, stejnak se těším až se ozve další. Baví mne pročítat profily a představovat si kde skončím.

    A tak pomalu začíná mé dobrodružství v USA! Blog obživne, mám zas o něm psát a bude zase o trochu zajímavější. Pokud jsou tu ještě stále nějací čtenáři, co můj blog sledují už od mého Londýnského dobrodružství - hlašte se v komentářích. Ráda bych věděla, zda někdo zůstal :)

    Taky jsem vytvořila FB stránku, kam budu pravidelně přidávat po odletu fotky a informace - tak pokud chcete být o nových příspěvcích a všem informováni, stačí kliknout > "like".

    Mějte se krásně,
    Marky

    Au Pair in US!

    K tomuto asi není třeba víc slov .. v blogu pokračuji, v cestách také!

    2015 favorites #1

    Dnešní článek bude mírně netradiční. Nikdy jsem neholdovala beauty článkům a recenzím na produkty. Ráda si je čtu, to jo, ale psát je? Vždyť si každý musí najít to co mu vyhovuje sám ..


    Před pár dny jsem v zápalu nakupování vlezla s kamarádkou do Sephory. Obchod v kterém jsem nikdy nic nekoupila! Prohlížela jsem si make-upy, protože počasí se nám pomalu kazí, léto máme téměř za sebou a pleť bledne. Čas přestat používám můj tmavší make up na léto a koupit nějaký, který se alespoň trochu podobá mému skutečnému odstínu.

    A tak jsem narazila na Teint Infusion make up. Novinka v Sephoře. Naprosto mne uchvátil. Je středně krycí, tekutější než ostatní make upy a právě díky té tekutosti nádherně splyne s pletí. Na obličeji ho vůbec necítíte, jen jsem ho decetně zapudrovala, aby můj obličej přežil noční směnu na recepci.
    Make up je k dostání za 520 Kč a ačkoliv nejsem fanoušek štětců na make up, příští týden si poběžím pro č. 45! Můj první nákup v Sephoře mě na 100% potěšil!

    Článek jsem pojmenovala 2015 favorites, jelikož jsem se už minulý rok začala docela dost zajímat o líčení a péči o pleť, a tak bych se s vámi chtěla podělit o moje letošní úlovky ze kterých jsem nadšená a nedám na ně dopustit!

    O make-upu už jsem vám povídala, tak teď je na řadě rtěnka značky Gabriella Salvete č. 5 z řady Dolcezza Lipstick. Jiná barva než červená mi nesluší, což můj výběr dost zužuje. Ačkoliv se musím přiznat, že mám doma tak 10 ostínů červené. Tenhle ale zaručeně vyhrává!
    Hydratační rtěnka s mírným leskem. Není to nic divokého ani nic nudného a s truchou balzámu na rtech vydrží poměrně dost dlouho.

    Nesmím opomenout super levnou a kvalitní paletku Revolution Iconic 3, kterou používám pomalu denně. Naleznete v ní vše co pro denní líčení potřebujete. Lehce třpytící se, ale i matné odstíny. Škoda, že je velká, jinak bych jí sebou tahala všude. Pigmentace s podkladavou bází naprosto perfektní.

    A abych nezůstala jen u líčení, minulý měsíc jsem v bonprixu ulovila parádní krajkové šaty. Plánovala jsem si je vzít na důležitou věčeři, ale znáte to .. plány se mění, lidi se rozcházejí a tak si teď nejsem jistá jestli si je budu moci obléci na příležitost, kterou jsem plánovala. Tak držte palce!


    Ptáčka na druhé fotce mám z AliExpressu, kte poslední dobou často nakupuju různé blbůstky jako obaly na iPhone, bižuterii, návleky na nohy a tak. Ale o tom všem až v dalším článku. Stále čekám ještě tak 7 balíčků!
    Ptáček vyšel na necelých 45 Kč, poštovné je na AliExpressu do ČR na 95% zdarma. Určitě doporučuji to tam prošmejdit, jistě najdete něco co vás zaujme. 

    A tak mám za sebou další článek. Huráá .. Snad se máte pořád stejně skvěle! A pro mé věčné čtenáře - další článek bude o mém ex životě v Londýně. Jsem s rodinkou pořád v kontaktu a tak bych s vámi chtěla podělit o novinky :)


    Hezký den vám všem a nezapomeňte se usmívat. Život je příliš krátký na smutek :)
    M.

    Díky!!

    Je neuvěřitelné, že téměr rok a čtvrt poté, co jsem zpět v Čechách stále navštěvujete tento blog a píšete komentáře. Dělá mi to neuvěřitelnou radost, ale na druhou stranu si uvědomuji jaký jsem flákač, když jsem se na blog "vykašlala". Slovo je v uvozovkách, protože si na něj často vzpomenu, jen mi došla inspirace a chuť psát.

    Rozhodně to tu mazat nebudu, určitě to spoustu teprve nastávajícím Au Pairkám pomůže v rozhodování a v představě jak takový Au Pair život funguje.

    Nakoupila jsem tak milion balíčků z Ebay, takže mi vše teď postupně chodí. Možná by si zasloužilo sepsat článek o jednotlivých úlovkách jako inspiraci pro vás. Zkusím to dát dohromady koncem srpna, až mi všechno přicestuje.

    V mém životě nic nového není, což je smutné na jednu stranu, ale na druhou se zas chystají změny. Pro mě velké změny a já se těším až se o ně s vámi podělím!

    Mějte se krásně,
    Markét

    Spring is here!

    Jaro je tu. A s ním i pozitivní energie ze sluníčka a těšení se na léto.
    Nebo alespoň doufám ...

    Můj život se za poslední dva roky změnil až neuvěřitelným způsobem. Z plaché a tiché holky, která tak nějak proplouvala životem se stala pracující, soběstačná a sebevědomá .. holka.  
    Odmaturování a moct konečně vypadnout z tohodle státu, jak jsem si přibližně 5 let přála a plánovala bylo nakonec to nejlepší rozhodnutí, které jsem zatím v životě udělala. Rok v Anglii mě neuvěřitelně změnil. A to k lepšímu. Změnil se mi pohled na svět a bohužel jsem asi dospěla rychleji než někteří moji kamarádi. A tak mi z toho docela velkého okruhu přátel zbylo jen 5 kamarádek a i tak je to fuška s nimi udržet krok. Zvlášt u těch 2 nejbližších se kterýma se znám 11 let mi to dává hodně zabrat.

    Po návratu z Anglie (červen 2014) jsem ihned začala brigádně pracovat v hotelu, kde jsem v září podepsala smlouvu a do teď jsem tam nastálo jako slečna recepční. Neni to moje vysněná práce, ale věřte mi, že procvičuj trpělivost a sebekontrolu. To byste totiž nevěřili jak umí být lidé otravní, hloupý a neuvěřitelně nevychovaní. A vy pořád stojíte za recepcí, pomalu si necháte nadávat, ale stále se usmíváte a říkát jak je vám líto, že host nemá lepší pokoj, když si zaplatil ten levnější a vysvětlujete proč jim za psího mazlíčka musím načtovat 250 Kč. Sebekontrola a trpělivost. Buď mě to psychicky složí a nebo to zvládnu. Navíc květen a tohle léto bude velká zkouška. Plzeň, hlavní město kultury 2015 mi byl čert dlužnej! Hotel celé léto narvanej od slepa až po střechu.




    Takže teď přežívám a snažím s žít. Plánuji červnovou dovolenou u moře a poslední týden v srpnu taky na týden někam do zahraničí. Druhý týden v květnu jedu na víkend do Německa, do dalšího zábavního parku. Tentokrát je to Heide park, kde jsem ještě nebyla a tak se opravdu těším zase po roce na příval adrenalinu a vykřičené hlasivky. Navíc budu pořád v práci, takže ono to snad nakonec rychle uteče. 



    Začala jsem žít zdravěji. Chodím do fitka, jím zdravějš a hlavně často. Od Anglie jsm zhubla 10 kg a teď se to snažím nabrat zpět. A vytvarovat svojí postavu. Zatím mohu říct, že se mi to daří. Mám pěvnější břicho, zadek i nohy. A vidět výsledky hned po 3. týdnu je super! V práci se mi smějou, že jsem snad jediná holka, co se snaží do léta přibrat. Nikdo neni zvědavej na vychrtlinu v plavkách, které lezou kosti všude, kde to jen jde. 
    Také jsem se minulé září dala na pole dance, který mě neskutečně baví. Ještě je stále co pilovat, ale aslespoň se vždycky mohu těšít na středeční večery u tyče.

    Chybělo mi psaní článků a tak se pokusím blog znovu obnovit a začít se mu více věnovat. Zítra jedu na celodenní výlet do Prahy, tak se o víkendu pokusím sepsat zážitky a pochlubit se fotkama!
    Doufám, že mi ještě nějací čtenáři zůstali po té dlouhé neaktivitě:)
    Mějte se krásně,
    Markét

    Londýn a šťastná Marky!

    Blog time!
    Konečně jsem si zase našla chvilku na to napsat článek. Jenže si nejdřív musím přečíst, co jsem psala naposledy.

    Jo, chtěla jsem změnit svůj nudný život. Tak vám to povím asi takhle, absolutně nic jsem nezměnila! Vlastně jo, byla jsem týden v Londýně! Navštivit svojí ex rodinku a kamarády. A bylo to skvělý.

    U Lary obrat o 180°, byli jsme největší kamarádky, dokonce se mě vyptávala i na můj osobní život, vyhodila z baráku kamarádku, protože "Marky neviděla věčnost a chce si s ní povídat!" (byla jsem z toho víc na větvy než vy, co čtete můj blog už od mého Au Pair roku!) a holčičky byly naprosto úžasné. Maličká Lola se mě chytla a nepustila po celé 4 hodiny, co jsem u nich byla. Strašně mi chybí, už se těším až je zase uvidím. Steve přišel z práce, zahodil svou pracovní tašku, přilítnul ke mně a tak 3 minuty mě objímal! Asi jim vážně chybím. Řeknu vám, skvělý pocit.

    Londýn je pořád stejně úžasný, počasí se vyvedlo na jedničku, celých 5 dní bylo krásně. Krom mého příletu, to dokonce sněžilo.

    Následně mě čekal drsný návrat do práce, kam se mi ani trochu nechtělo, ale čekalo mě překvapivě milé přivítání!

    Nevím jsem jsi vám povídala o klukovi, kterého jsem v práci potkala a absolutně nikam to mezi náma nesmiřovalo. Akorát jsem poslouchala pořád, že se se svojí přítelkyní už rozejde. Tak jsem se na to v listopadu vykašlala já.
    Moc jsme se nebavili, nic se nedělo a jakmile se snažil o nějaký kontakt, tak jsem ho ignorovala. Pak jsem přiletěla z Londýna a najednou jsme spolu seděli po práci a povídali si. Povídali jsme si tak dlouho, až mi konečně řekl, že se s přítelkyní před Vánoci rozešel. Já mu to nevěřila a on se začal snažit.

    Začal se snažit tak dlouho, až sem podlehla a tak nějak spolu randíme teď. A je to úžasný! Mám ho strašně ráda a jsem šťastná. Ale to bych nebyla já, aby to nemělo háček a to je v jeho odjezdu do Chorvatska, kde bude celé léto pracovat. Bohužel se rozhodl v momentě, kdy jsme byli ještě jen kamarádi a zrovna já mu v tom bránit nebudu a chci aby jel a užil si to.
    A tak si užívám každého momentu stráveného s ním, protože mi za měsíc a půl odjíždí na 5 měsíců pryč.

    Co se mého odjezdu týče, zatím nic neplánuji. Připravuju si pořád na práci letušky, koukám po rodinách v Anglii, ale zatím jsem tu pořád ráda .. tak proč od toho utíkat?


    Světě div se, ale Marky stále žije!


    Vím, že už je to dlouho co jsem slíbila nový článek a buďme upřímní – zajímá můj život pořád někoho?
    Na jednu stranu mě mrzí, že nemám čas na to si sednout a napsat hloupý článek na blog, ale na druhou stranu mě můj nynější hektický život hrozně baví. A to už se mi dlouho nestalo, aby mě něco bavilo.
    Našla jsem práci, kterou jsem zprvu nesnášela. O tom jsem se zmiňovala v předchozím článku. A víte, že se to nakonec docela obrátilo? Je jasné, že vás v práci dokáží vytočit věci, ale když brigádničíte a pracujete na plný úvazek na jednom místě je to docela fajn. Pořád se pohybujete mezi stejnýma lidma, které (překvapivě) máte i rádi. Všichni jsou tu mladí a plní elánu. Samozřejmě se mezi námi najedou jedinci, který vás jsou schopní bodnout do zad a udat za největší blbost, ale těch super lidí je tu naštěstí víc.
    Pracuji jako recepční ve čtyřhvězdičkovém hotelu a zároveň brigádničím jako servírka. Budu upřímná, obsluhování mě baví víc. Člověk je pořád v pohybu a ten čas daleko rychleji utíká. Na recepci člověk sedí a hned po tom co má práci hotovou se začne nudit. Kolegové kolem recepce projdou, ale ne vždy mají čas se zastavit a chvilku si popovídat. Je to tu trochu osamělé. Navíc 12 hodinové směny jsou dlouhé a noční ještě delší.

    Angličtinu hojně využiju. Nezlepšuji
    se, ale tak nějak se mi pořád daří zůstat na té vlně a nezhoršovat se. Němčinu naopak zlepšuji. Po 9 letech učení se mi vše během 2 let podařilo úspěšně zapomenout a recepční v hotelu bez němčiny (100 km od hranic s Německem) je trochu problém. Naše vedení s tím problém nemá, ale já ho tu pak mám, když mi stojí němec u recepčního pultu a jiným jazykem nemluví. A tak jsem se rozhodla na té němčině zase zapracovat a dokonce už se mi podaří složit i větu.

    Co znamenají slova „Volný čas“ už pomalu ani nemám tušení. Když nemám směnu na recepci, jsem na restauraci. I přes to, že mě moji přátelé nazývají workholikem si nemůžu stěžovat. Za prvé mě to baví, za druhé jsou z toho slušné peníze a za třetí to teď už končí. Vánoční večírky jsou za námi a v období únor – březen brigády nebudou. Žádný večírky, žádný svatby, nic .. Tak mi nezbude nic jiného než se nudit a začít obnovovat vztahy s mými starými kamarády.

     Přibližně za 18 dní odlétám do Londýna! Jen na pět dní tedy. Nakoupit co je potřeba, navštívit kamarády a mojí ex rodinku. Jsou z toho hrozně nadšení, což mě těší. Taky se na ně těším! Musím nakoupit dárky, abych si je zas rozmazlila. I přes to všechno co se stalo je mám ráda. I Laru .. i když uměla být osina v zadku.

    Během nočních směn stihnu většinou zkouknout všechny seriály a spoustu filmů. Teď jsem konečně zase po dlouhé době začala i číst knížky! Z čehož mám hroznou radost.

    Vánoce byli fajn. Klidné a plné alkoholu. Stal se ze mě trochu alkoholik, ale dokud to uznám a nepopojím sama, tak jsem ještě v pořádku. Nebo alespoň mi to moji kolegové říkají. Tak snad jo ..

    I když na blogu nejsem vůbec aktivní (a opravdu mě to hrozně mrzí), pořád mám mobil u sebe a tak mne můžete sledovat na Twitteru, Facebooku a Instagramu! Budu ráda za jakoukoliv zprávu, follow, like, srdičko, whatever! 


      Jsem strašně vděčná, že tenhle blog četlo spousta lidí a věřte mi, že i když napíše komentář, vždycky si ho přečtu!! Mrzí mě, že jsem zklamala a dopadla jako většina Au Pair blogů. I když v nejbližší době neplánuji vycestovat na delší dobu, pořád budu cestovat. Čeká mě Londýn, v létě dovolená a pořád zkoumám ceny letenek kamkoliv po světě. Au Pair kariéra už mne asi nečeká, ale cestovat budu dál